Jdi na obsah Jdi na menu
 


Geochelone carbonaria

30. 6. 2014

Želva uhlířská

Rozšíření: tropická oblast Jižní Ameriky ( Kolumbie, Venezuela, Guayana, Brazílie, Bolívie, Paraquay)

Karapax: 50cm

Geochelone Carbonaria je často zaměňována s druhem Geochelone denticulata, který  však dorůstá větších rozměrů. Karapax želvy uhlířky je v uhlově černý, uprostřed štítků jsou světle žluté skvrny. Hlava, nohy a ocas jsou pokryté množstvím oranžově červených šupin. Existují dvě barevné varianty.

Je to typická pralesní želva, žijící v tropických pralesích. Ráda se združuje na mokré močálovité půdě, kde se zahrabává. Na těchto lokalitách dosahuje teplota vzduchu 26 až 28 °C, vzdušná vlhkost až 95 %, srážky v deštném pralese dosahují hodnot až 2 200 mm a v savanách 1 340 mm ročně.

Ve dne, ale i za jasných měsíčních nocí vyhledává šťavnaté ovoce a jinou rostlinnou potravu. S velkou chutí žere i uhynulé živočichy. Podle výsledků pozorování nakladly samice v Kolumbii 5 až 15 vajec, které uložily na povrchu napadaného listí. Existují však i údaje, že samice vajíčka zahrabává do země.

Želva uhlířská patří k druhům, které Evropané dováželi pro přípravu delikátních jídel.

Tento druh se chová ve větších teráriích, jejich dno tvoří jemný písek. Stěny terária jsou obloženy rašelinou, do které přidáme několik epifytních rostlin. V teráriu musí být miska s vodou, protože tyto želvy hodně pijí. Ideální je teplota 24 až 30 °C a neměla by klesnout pod 22°C. Z terária je lze vyndat jen na několik hodin, a i to jen za horkého léta. Jsou velmi choulostivé na průvan. Alespoň jednou týdně je třeba je vykoupat ve vodě teplé 30 °C.

Podáváme jim různé druhy ovoce a zeleniny, společně s vařenou rýží, bramborami, vajíčkem a kousky masa. V zimě je třeba nahradit ovoce kompoty a ovocnými kašemi.            

Nevyžaduje zazimování.

 
 

 


Poslední fotografie


Facebook


Archiv

Kalendář
<< únor / 2019 >>